Mohl bych ti klidně říct, že ten svůj patok si pudeš chlastat někam za vesnici, mladej! Ale uznávam tvoji volbu. Stejně jako bych od tebe chtěl, abys respektoval tu moji. Nikdy ‘sem nebyl nějak vyhraněnej, nehádal ‘sem se, jestli „se šípkovou, nebo se zelim“. Bral ‘sem zelí, poněvadž takhle já jim zvěřinu, a do toho, jak to dělaj ostatní, se vůbec nemontuju.
O to víc mě netankuje přesvědčování nějakejch potulnejch prodavačů, o to víc nemam zapotřebí chodit světa kraj pro pivo se sprajtem, šlehačkou nebo deštníčkem. Já piju to, co mi chutná, čim ‘sem pomalu odkojenej, co mě „intelektuálně uspokojí“ (znáš to, ne?). Neni to, chlape, přitom žádná slepá věrnost. Okusim rád, s čim přijdou. Pak budu zas moc volit, a zas to udělam podle sebe. Pro mě je to vyloženě srdcovka. Žatecký Prémium. Moje volba!